Zilvar po dvou letech znovu ve finále!
Vzhledem ke skvělému prvnímu utkání, které se konalo 1. března v Enteria aréně, a ze kterého nakonec po výsledku 7:4 vyšli lépe Zilvaři, byla očekávání opravdu vysoká a zápas sliboval velkou bitvu.
Domácí začali velmi dobře, kdy už v čase 3:05 zafungovala spolupráce bratří Barabášů a Ondra po nahrávce Jindry otevřel skóre. O pouhé dvě minuty později ovšem putoval na trestnou lavici další z klanu Barabášů, Vojta, a Balaurům se naskytla příležitost skóre rychle dorovnat. To se také v čase 6:02 podařilo, prosadil se pardubický snajpr a noční můra gólmana Dostálka Jakub Kvapil. Utkání nabralo celkem rychlý spád a na toto vyrovnání našli domácí rychlou odpověď. Znovu to byla útočná dvojice bratří Barabášů, ovšem tentokrát si vyměnili role a v čase 8:53 se po nahrávce Ondry prosadil Jindra Barabáš – 2:1! Po této brance jakoby domácí přestali hrát a netrvalo dlouho a přišla studená sprcha. Vedení vydrželo pouhých 54 vteřin a přišlo vyrovnání od Tomáše Tlapáka. A když v čase 11:28 strhnul vedení na stranu hostů David Dymák, skončila první třetina příznivěji pro Balaury.
Ve druhé třetině pokračovali hosté v dobrém výkonu a v čase 17:35 se ujali dvoubrankového vedení. Pro střelce Dana Teplého se po dvou asistencích jednalo již o třetí kanadský bod v tomto utkání. O pouhou minutu později mohlo být ještě hůře, když byl za podrážení vyloučen domácí Holeček a pro Balaury se naskytla další příležitost přesilové hry. Ta se jim ovšem příliš nepovedla a v její polovině se dokonce nechali za útočný faul vyloučit. A když za dalších 18 sekund fauloval Ondřej Bažant, byla z toho najednou přesilová hra Zilvaru 4 na 3. S ní si domácí poradili parádně a v čase 20:53 snížil na rozdíl jediné branky kdo jiný, než Jindra Barabáš. S touto brankou odstartovala nejlepší herní pasáž domácích. Zilvar vycítil svou šanci a v čase 23:18 se dočkal vyrovnání z hole Lukáše Holečka. v čase 26:51 bylo na stadionu ještě veseleji, když Jindra Barabáš završil svůj další hattrick a znovu překlopil jazýčky vah na domácí stranu. Kdo si v tu chvíli myslel, že je Zilvar jednou nohou ve finále, byl na velkém omylu. Balauři se nevzdali, přepnuli na vyšší výkonnostní stupeň, a ještě před druhou sirénou dokázali vyrovnat. Čas na kostce nad ledem ukazoval 28:39 a skóre 5:5, podruhé v zápase se prosadil David Dymák. Do šaten se tedy šlo za vyrovnaného stavu, i když trochu s výhodou pro domácí, kterým by na postup stačila i případná remíza. Třetí třetina tedy slibovala tuhý boj.
Začátek třetího dějství se odehrával spíše v defenzivním duchu. Ani jeden tým nechtěl udělat tu klíčovou chybu a nabídnou soupeři nějakou gólovou šanci. Ta, bohužel pro domácí, přišla vcelku brzy a v čase 34:02 se za Dostálkem pošesté rozsvítilo červené světlo po gólu Kvapila. V tuto chvíli Zilvar potřeboval vstřelit alespoň jeden gól, aby se vyhnul případnému prodloužení 3 na 3, ve kterém by to byla skutečná loterie. V čase 38:58 byl za nedovolené bránění vyloučen David Dymák a domácí měli v tu chvíli velkou šanci srovnat stav utkání a velmi se přiblížit postupu do vytouženého finále. To se ovšem nepovedlo a vše tedy směřovalo k napínavému rozuzlení tohoto semifinálového střetnutí – prodloužení 3 na 3. Někteří fanoušci z důvodu obav o své zdraví v tuto chvíli raději arénu dokonce opustili.
Pro domácí prodloužení začalo prakticky nejhůře jak mohlo. Jakub Pomikálek nešťastně zasáhl soupeře vysokou holí a měly tak následovat 2 minuty velké výhody pro Balaury. Těm se přesilovka příliš nevydařila. Přišla chyba ve středním pásmu, kterou vystihl Holeček, který následně vyslal do úniku Frantu Vencla a ten prostřelil gólmana Špačka. Následně propukla obrovská radost domácího týmu, který si tak po dvou letech znovu zahraje o titul!
