Nejhorší výsledek Klofanů znamená historický úspěch rychnovského Zilvaru

 VS 

Hokej je plný paradoxů. O tom se přesvědčili také Klofani, kteří se rozloučili s mistrovskou sezónou nečekaně předčasně. Zatímco před časem dobili Rychnov ve složení notně prořídlém nemocí a s obráncem mezi tyčemi coby záskokem za chybějící brankáře, tentokrát tomu bylo zcela opačně. Ani nejsilnější výběr chrudimského celku nedokázal zabránit vítězství nadšeně hrajícímu soupeři. Nádherné utkání plné zvratů a s dramatickou koncovkou dospělo až k samostatným nájezdům, ve kterých se zkušení matadoři museli sklonit nastupujícímu dravému mládí.

Rozhodně nelze říct, že by domácí, kteří nastupovali v roli favorita, svého soka podcenili. Výsledky již odehraných čtvrtfinálových klání ukazovaly, jak nelehké je potvrdit v jednom zápase dlouhodobé kvalitní výsledky. Jenže když po minutě hry prohráváte 0:1, herní pohoda se zkrátka nedostaví. Kudy a jak se ten nevyzpytatelný kotouč dostal za záda Kočího po nijak nebezpečném pokusu o střelu Ondřeje Barabáše, ví asi jen Nejvyšší generální manažer.

Odpověď na tuhle patálii našli Klofani až ve druhé třetině, ve které poměrně záhy našel Ptáček Jana Vitáčka a ten se proti Dostálkovi nemýlil – 1:1. O šest minut později bylo na chrudimském zimním stadionu, kam si našlo cestu asi 70 diváků, ještě veseleji. Ondřej Svačinka namíchal povedený blafák a rozvlnil síťku rychnovské branky podruhé – 2:1. Když pak Kočí suverénně likvidoval výpady Zilvaru, vše nasvědčovalo tomu, že se karta obrátila a utkání se začíná obracet očekávaným směrem.

Jenže proti byli znovu Rychnovští, kteří využili propadnutí obrany domácích při přechodu do útoku a bratři Barabášové poslali vyrovnávací branku za bezmocného brankáře domácích. Situaci dva na jednoho vyřešil elegantně rychnovský ostrostřelec a mladší z bratrů, Jindřich – 2:2.

Začínalo se tedy znovu od začátku. Utkání gradovalo, hrál se poměrně svižný hokej plný zajímavých momentů. S přibývajícím časem ale Klofany začala svazovat nervozita. Přechod z obranného pásma byl upracovaný a k tomu se přidala také nevalná koncovka. Třikrát v průběhu zápasu zívala na domácí odkrytá branka, ale žádný z borců tuto nabídku nevyužil. A když i Jiří Břeh (oslabený časovým posunem po návratu ze zahraničí a navíc bez své hokejky, která nepřežila rozbruslení) trefil pouze tyč, vířily v hlavách fanoušků všelijaké černé myšlenky.

A od myšlenky nebylo daleko ke skutku. Krupičkův pas přetavil ve vedení Vencl pět minut před koncem základní hrací doby. Klofani se ocitli na pokraji vyřazení, ale ani tato situace je do kolen nesrazila. Trenér Wawrzacz poslal do hry to nejlepší co měl v dané chvíli k dispozici a o minutu a půl později se rozpoutala na stadionu další vlna euforie. Po závaru v útočném pásmu se před brankou hostí nejlépe zorientoval Lukáš Pavlík a vyrovnal na 3:3.

Ale protože další branky se už do konce třetí ho dějství diváci v ochozech nedočkali, přišly na řadu opět po dlouhé době samostatné nájezdy. Těžko říci, co se odehrávalo v hlavách domácích borců. Jisté je však to, že trenérovi odřeklo nominaci na tuto těžkou disciplínu hned několik jasných exekutorů a i tradiční "naganské" objímání doznalo několik trhlin, jak část opařeného mužstva stále nechápala, co že se to vlastně na ledě událo.

Letošní střelecké rozpoložení domácích se ukázalo v plné nahotě i v samostatných nájezdech, které měly jednoznačného hrdinu – letošního debutanta hájícího rychnovskou klec, J. A. Dostálka. Ten prokázal neskutečnou psychickou odolnost a neodkryl chrudimským exekutorům ani píď volného místa. Podpořen excelentně provedeným úspěšným blafákem Krupičky z první série nájezdů odolal až do konce. To sice dostal kotouč za jeho záda Korbel, nicméně až po předchozím dotyku Dostálkovy hole s kotoučem. Z tohoto důvodu nebyla branka uznána a to znamenalo jediné: HC Zilvar překročil svůj stín a po pěti letech dřiny si konečně zahraje o medaile. Soupeři mu v semifinále budou pražští Tookani. Naproti tomu Klofani poprvé ve své historii nepostoupili do semifinále.

Co je však nutné říci – na rozdíl od ztracené mušky neztratil tento tým to nejpodstatnější, co jej zdobí od začátku KAHL – fantastickou partu, soudržnost, přátelství a smysl pro fair play. Pozápasové posezení se soupeřem na chrudimské faře tomu bylo jasným důkazem a tým se už dnes těší na finálový den do Poličky, kde sehraje miniturnaj o Biskupský chlebíček, který bude definitivním rozloučením s letošní sezónou.

Kdo jste dočetl až sem, máme pro vás na závěr ještě zábavný kvíz. Pro ty, kteří pravidelně sledují dění v KAHL, nebude jistě žádným problémem jeho rozluštění. Tak tedy: Klofani ve svém posledním mistrovském utkání, které oboustranně sneslo nejpřísnější kritéria etického kodexu KAHL, splnili na jedničku s hvězdičkou, a ještě dvakrát podtrženou, zejména bod číslo 6. Víte, o jaký bod kodexu se jedná? :-)