„Chtěla jsem jen přivézt malé občerstvení pro hráče - borůvkovou buchtu -  a podívat se na začátek zápasu, protože mě bolela záda. Nakonec jsem ale musela zůstat až do konce," – tak komentovala utkání Vincenta de Paul s Gladiátory Maruška Fabiánová, fanynka domácího týmu.

Oba týmy předvedly skutečně napínavý souboj. Do poslední chvíle trvalo napětí na střídačce i na ledě. Gladiátoři byli zpočátku dost zaskočeni výkonem domácího celku, když v 7 min vsítil Jan Jirásek první gól.

Za zmínku stojí, že soupiska domácího týmu momentálně čítá 44 hráčů a zatím hraje každý zápas vždy v nové sestavě. Tentokrát se sešla velmi slibná parta hráčů. Bez čtyř zcela nových tváří by se utkání muselo kontumovat. To by byla velká škoda, zvláště když byl začátek nedělního zápasu namáhavě naplánován na příznivý čas 17:15, ale pro původní sestavu domácích jaksi nevhodný. Takže HC Vincent de Paul děkuje všem manažerům KAHL za shovívavost.

Gladiatoři ale ukázali, že jsou sehraným a kvalitním týmem. Hned v úvodě 2. třetiny Filip Polák vyrovnal. Další gól zápasu padl, z trestního nájezdu domácího útočníka Jakuba Bárty, až v úvodu 3. třetiny. V 37. minutě ale nevěděli domácí vyhodit puk z obranného pásma. Gladiátoři zachytili všechny pokusy hráčů v bílých dresech o vyhození puku a z vytvořeného tlaku, po několika neúspěšných střelách, nakonec Aleš Malinský, po zkušeném vyhodnocení situace, vsítil po ledě branku na 2:2. Po dalších 80-ti sekundách Radek Kadlec přidal další gól Gladiátorů. Domácí, neuvěřitelně, ale skutečně vyrovnali 15 sekund před koncem zápasu, gólem Jana Tomšovského.

Po zápase proběhlo vzájemné podání rukou a po hymně domácího celku udělil manažer HC Vincent de Paul, kněz Alojz, oběma týmům požehnání, vyhlásil nejlepší hráče zápasu, Vincentova brankáře Denise Kaplana a útočníka Gladiatorů Radka Kadlece a poděkoval za skvělý hokejový výkon oběma týmům.

Byla to sice kratičká ceremonie, ale dodala ligovému zápasu punc ocenění.

Po zápase bylo připraveno i malé občerstvení přímo v chodbě před šatnami. Ukázalo se, že dřívější tradice docházet do Pastoračního centra v Dobrušce nebyla příliš praktická z časových a logistických důvodů. Tentokrát měli hráči občerstvení doslova po ruce a většina z nich se alespoň na chvíli zastavila u buchty, chlebíčků a piva. Toto posezení po zápase je skvělou tradicí KAHL. Jde o spřátelování lidí. V maličkých hloučcích se hráči smíchali a sdíleli své zážitky, což je cenné i pro psaní článků, aby bylo možné zachytit různé zajímavosti a "perličky".

Jedním z nejhezčích momentů celého nedělního večera bylo gesto hráčů Gladiatorů na rozhodnutí manažera domácího týmu, že hymnu týmu zahrají až po skončení utkání, a to pouze v případě vítězství domácích. Gladiátoři však projevili sportovního ducha a prohlásili, že si ji rádi vyslechnou v každém případě. Takže zazněla a bylo to působivé.

Samozřejmě, taková organizace utkání vyžaduje jednoho celého člověka. Kvůli houseru jsem nemohl hrát, což bylo nakonec pro organizaci detailů zápasu užitečné. Ještě kdyby byl fotograf, tak by byla i fotka. Tak snad příště.