Bez nadsázky by se dalo říci, že vstupenku do letošního finále vytiskl, orazítkoval a poslal rychloruký hračička z Nekoře František Vencl. Jako jediný ze Zilvarů udržel nervy na uzdě a proměnil ne jeden, ale rovnou dva nájezdy. Jakoby ho všechna nájezdová smůla z letošních tréninků vyučila, aby nakonec v rozhodujícím momentu sezóny zakončil s jistotou, tak jak to nekompromisně umí a neudělal už žádnou kličku navíc. Jeho dva blafáky poslali partu z Rychnova po druhé do finále za poslední tři roky a nejen on doufá, že pouhým postupem to nekončí, ale že se konečně letos poveze Vokál cup do Podorlicka. Tady je několik pozápasových slov s blafákovým fantomem, který má neustále úsměv na tváři.

Jak by jsi prozatím ohodnotil cestu týmu v playoff?

"Myslím si, že ikdyž to bylo dost náročné, tak jsme si vedli dobře. Tým drží pospolu a bojovali všichni na plno."

Dva proměněné nájezdy v semifinále, to je hodně dobrá vizitka. Uvědomuješ si jak důležité góly jsi dal?

"Už po prvním zápase jsem si tak nějak myslel, že rozhodnou nájezdy. Dobrá vizitka to asi je, ale nejhezčí je ten pocit, že tam taky k něčemu jsem." (smích)

Nabídl ses sám, nebo trenér ukázal na tebe že pojedeš první? A jak to bylo u ostatních?

"Tak nějak jsme se tam shodli všichni kdo pojede. I to byla týmová práce." (smích)

Jaké cítíš šance Zilvaru ve finále proti Klofanům?

"No šance jsou, i když Klofani jsou velice silný soupeř. Nesmíme se nechat ze začátku dostat pod tlak a bude to dobrý."