V pátek večer se na zimním stadiónu v Chrudimi potkaly týmy, které se v základní části rozešly smírně 2:2. Za pozoruhodné účasti diváků, skautů a zvědů z řad Klofanů, kteří snad už jedním očkem vyhlížejí a doufají v snadnou kořist, se uskutečnil souboj o účast ve finále se vším všudy a ve sportovním duchu.

Hned od úvodního vhazování se domácí snažili využít výhodu domácího prostředí a prověřit pevnost hostující obrany. Z přemíry snahy se však ze všeho nejdříve dostali do oslabení, když usiloval o vypíchnutí kotouče soupeři obránce Opavský. Po kontaktu hokejky s bruslí si šel naštěstí na celé dvě minuty odpočinout; Piksla totiž nabídnutou výhodu nevyužila.

To se  ukázalo pro další vývoj zápasu jako rozhodující, protože o pět minut později lovil puk ze své sítě Kouba, kam jej po souhře s P. Novákem dopravil Polášek. V jedenácté minutě tak ukončil oslabení HC Piksly za sekání Línka. A jak další vývoj událostí prozradil, byl to zároveň gól vítězný. Zatímco na vyloučení tedy skončila první třetina plichtou, na góly 1:0.

Také druhé dějství přineslo po jednom vyloučení na obou stranách, ale tentokrát bez vlivu na změnu skóre. Zato potvrdilo dobré začátky třetin Vraníků. Už v 19. minutě se nejrychleji zorientoval v předbrankovém prostoru Pavliš, který úspěšně dorazil do sítě střelu Šotty a korunoval tak svůj velmi povedený výkon v celém zápase (taky se nad ním trenér po zápase v šatně rozplýval, až se málem rozplynul, jako cigaretový kouř pod barovou lampou). Tím se mírně otupil zesilující tlak hostí a navrch začínali mít domácí. Jen v gólovou radost se Vraníkům nedařilo přetavit množství velkých šancí, které mnohdy až zázračně likvidoval výborný Kouba s pomocí hbité obrany. Ovšem také domácí Čejka několikrát výtečně zasáhl proti vyloženým šancím hostí, kteří byli především v brejkových situacích velmi nebezpeční.

Pro domácí obávaná závěrečná část zápasu, ve které přišli o nejeden dobře rozehraný mač, a to třeba i v poslední minutě, byla tentokrát z jejich pohledu poctivě ubráněna, a nejen to. Pět minut před závěrečnou sirénou si vyjel zpoza Koubovy branky nejlépe skórující domácí obránce Karlík a zblízka zavěsil pod „víko“ nechytatelnou parádu.

Jak se vyjádřil trenér domácích při pozápasovém rozhovoru, vlastně nevyžádaném monologu, všichni Vraníci si plnili své defenzivní úkoly, a proto dovedli zápas až do vítězného konce. Já si dovolím doplnit, že také možná díky poctivé rotaci všech hráčů na střídačce, takže se mohla projevit výhoda početní převahy hráčů domácího mužstva na soupisce pro toto utkání.

Jedna vyhraná bitva však neznamená vyhranou válku, jak by mohli potvrdit Tookani, kteří Pikslu porazili v play off dokonce ještě o jeden gól vyšším rozdílem, a nakonec nepostoupili. Spokojeni tak mohou být jen zmínění diváci na tribunách, které čekají ještě dva vyrovnané a napínavé semifinálové souboje a skauti, kteří z přemnohých talentů, jež se toho večera ukázali na ledě, vybrali do draftu nejmenované konkurenční soutěže sudího. Ten svým přesným vedením zápasu vzal vítr z plachet všem potenciálním kecalům a bitkařům, kteří svým uměním již téměř pravidelně „koření“ hokejová klání těchto dvou soupeřů.