Historie se opakovala a mladý učeň opět porazil svého zkušenějšího mistra. Takovýto vztah mají rychnovští ke svému soupeři z Chrudimi. Je to díky vzájemným sympatiím, stejnému přístupu při skladbě týmu a podporování myšlenky KAHL. A bylo to vidět jak na ledě, kde převládala herní kvalita a přátelská atmosféra, tak i na pozápasovém posezení. Utkání se odehrálo jen několik hodin po bujarých oslavách příchodu nového roku a na některých tvářích domácího mužstva to bylo vyditelně znát. Utkání však k překvapení všech začalo právě náporem Zilvaru. Až na několik občasných výpadů Klofanů se hra odehrávala převážně v chrudimské třetině, ale všechny šance zhatil výborně chytající Richard Kočí. Skóre zápasu se změnilo až v sedmé minutě, kdy  tvrdou ránu Jindry Barabáše Kočí nejprve vyrazil, ale na rychlou dorážku staršího Ondry již nestačil včas zareagovat a Zilvar se ujal vedení. Zbytek první třetiny byl ve znamení několika šancí, ale především zajištěné obrany na obou stranách a stav utkání se tak již do sirény nezměnil. Druhá třetina začala ve stejném duchu, kdy šance obou mužstev vždy ztroskotali na zákrocích maskovaných mužů. Avšak v polovině druhé třetiny se přeci jen rozsvítilo červené světlo a to za brankou domácích. Libor Pivokonský vyslal přesnou přihrávkou do jízdy Petra Polanského, který vystřelil zpoza obránce střelu do šibenice a vymetl tak Zilvarům jejich růžek branky. Klofani touto brankou získali psychickou výhodu a nový náboj do utkání. Rychnovští se ale rychle oklepali a zvýšili tempo, které v čase 26:10 svým únikem a zakončeným blafákem k tyčce korunoval rychlík František Vencl a poslal Zilvar do vedení. Druhá třetina tak skončila za stavu 2:1. Poslední dějství začalo poměrně divoce, kdy se na trestných lavicích kvůli drobným faulům vystřídali dva hráči z každého týmu a hru to znatelně rozkouskovalo. Hra pět na pět se opět vrátila, když na časomíře svítilo deset minut do konce zápasu. Vyrovnávací brance nebyli Klofani daleko, ale vždy jim chyběl nějaký ten poslední kousek štěstí. Jak se blížil konec zápasu, diváci a nejtvrdší jádro vedené páterem Petrem Stejskalem ještě mohutněji skandovalo a bušilo do válečných bubnů jako skřetí formace před bitvou o Helmův žleb. Snad právě fanouškovské choreo vyburcovalo opět duo B+B, kteří udělali poslední zářez do zápisu utkání. Dvě a půl minuty před koncem se totiž do samostatného úniku dostal elitní snajpr Jindra Barabáš, který se většinou v těchto situacích nemýlí, ale tentokrát ho skvělým zákrokem opět vychytal Richard Kočí, ne však dorážku jeho bratra Ondřeje, který si tak připsal druhou branku v zápase a poslal Zilvar do vedení 3:1. Na střídačce propukla veliká radost, ale jestli se nějaký tým rozhodně jen tak nevzdává, jsou to právě Klofani. Diváci mohli v posledních dvou minutách vidět doslova pravý a nefalšovaný kolotoč jako na Matějské pouti. Na pomyslných labutích se samozřejmě vezli hráči Zilvaru a na ledě to najednou vypadalo, jako kdyby hrál tým Chrudimi v početní výhodě 10 ku čtyřem. I přes obrovský tlak však rychnovský tým vše ustál a závěrečná siréna tak byla vysvobozením. Závěrem je třeba dodat, že výkony obou rozhodčích byli opět ozdobou utkání.