Jubilejní pátá sezóna se nám pomalu ale jistě chýlí do svého finále. Do finále, ve kterém se představí vítěz základní části a favorit všech dosavadních sezon v jednom a proti němu parta převážně mladších hokejistů, kteří ještě nedávno hráli v lize spíše do počtu. Tato sezona se však stala zlomovou již od samého začátku, kdy prakticky všechny zápasy končily těsným rozdílem, až na poslední v základní části, který jako by měl mladé Zilvary vrátit zpátky na zem a připomenout jim, v čem všem dělají chyby a nad čím by měli zapracovat. Všechny tyto hokejové neduhy si na posledních několika trénincích před playoff uvědomili a ve vyřazovací části vidí celá KAHL zcela rozdílný tým. Překvapivá ale zasloužená výhra nad Klofany a sebevědomý výkon proti pražským Tookanům, dostal rychnovskou partu až do finále, ve kterém se postaví hokejovým obrům a pokusí se přepsat zavedené pořádky a historii KAHL. Po pražském zápase jsme v mixzóně novinářů oslovili několik hráčů Zilvaru o krátký komentář k semifinále a postupu v boji o zlato.

Stanislav Beran, centr druhé formace

"Postup ze čtvrtfinále a semifinále je pro náš tým opravdu radostný! Zvláště proto, že tyto výhry nevnímáme jako náhodu, za kterou by to mohl někdo nedostatečně obeznámený považovat. Oba zápasy byly těžké, stál proti nám vždy silný soupeř, naše píle však vydala své plody v pravou chvíli. V průběhu sezóny jsem si to u spoluhráčů ani u sebe tolik neuvědomoval, ale po odehrání zápasů play-off se nedá popřít, že každý z nás na sobě musel svědomitě pracovat, aby byl dobrým článkem týmu. Vážím si toho a věřím, že o tom při finálovém zápasu přesvědčíme i ty, kteří doposud pochybovali, jestli do finále patříme."

Vojtěch Barabáš, obránce třetí formace a asistent kapitána

"Byl to těžký zápas plný emocí, námahy a dřiny z obou stran. Oba týmy do toho daly úplné maximum, díky kterému fanouškům připravili opravdu velkou dávku zážitků a nervů od začátku až do konce. Bylo úžasné, kdy Majký minutu a půl před koncem vymetl v oslabení soupeřův vingl a vítězství tím bylo na dosah ruky. Euforie a pocit z toho, že letos konečně po pěti letech velké dřiny je medaile jistá, je nepopsatelná. Pro letošní sezónu máme už zaručeně svůj úkol splněn! Věřím, že poslední zápas s Pikslou bude náročný a stejně tak napínavý a atraktivní jako předchozí dva zápasy."

Jan Švarc, pravé křídlo třetí formace

"Do utkání s Tookany jsme nastoupili špatně, byli jsme destabilizovaní a to, že jsme neinkasovali, bylo velké štěstí. Hned ve druhém střídání se ale situace obrátila a Jindra Barabáš se po přihrávce od bratra nemýlil. Myslím, že jsme utkání odehráli hodně dobře pozičně, zbytečně neriskovali a nepouštěli Tookany příliš k brance. Díky tomu jsme zvítězili. Přestože jsme se pět let nikdy nedostali přes čtvrtfinále, se letos budeme prát o zlatou medaili s Pikslou a bude to pro nás velký zážitek."

Michal Křehlík, centr třetí formace

"Byl to pro nás Zilvary skvělej zápas, který pozvedl naše sebevědomí. Už to, že se to odehrálo v Tipsport aréně, v místech, kde má lední hokej svoji dlouhou historii je úžasný zážitek. Pro mě osobně to byl fyzicky náročný zápas, při kterém jsem zlomil měsíc starou kompozitku, což člověka dokáže pořádně naštvat. Ale na tu luxusní branku ke konci zápasu, trefenou do růžku nad vyrážečku, budu vzpomínat hodně dlouho. A to naše v uvozovkách brankářské mládě odchytalo výborný zápas. Nu což, jsme ve finále. Ať ten poslední zápas dopadne jakkoliv, my od Zilvaru máme co slavit už teď."