"Je mi jasné, že na ledě od Piksly nedostanu nic zadarmo," říká po přestupu ke Klofanům Michal Kolář
Přes to, že Křesťanská amatérská hokejová liga zažívá svou jubilejní pátou sezónu, stále má čím překvapovat. A tak jsme byli svědky nejrychlejší branky v historii, do zápasů již nyní zasáhl rekordní počet hráčů, nikdy se do branky nepostavilo tolik brankářů a nikdy nestartoval tak vysoký počet gólmanů za jeden tým. Nikdy nenavštěvovalo webové stránky tolik fanoušků a v neposlední řadě nikdy se ještě nestalo, že by přestoupil hráč mezi dvěma stávajícími týmy KAHL. I to letošní sezóna překonala. A protože to byl přestup právě mezi týmy Piksly a Klofanů, byla z toho pořádná přestupová bomba. Jak vidí změnu dresu na červenou Michal Kolář, dnes již bývalý útočník Piksly Pardubice?
Od začátku svého působení v KAHL jste oblékal dres pardubické Piksly. Nyní se zrodila přestupová senzace a vy jste zamířil do týmu Klofanů. Kdybychom použili přirovnání z profesionálního sportu - to je jako přestup mezi Spartou a Slávií. Co vy na to?
„Tak určitě, to srovnání sedí. Než si mě Piksla vytáhla do áčka, zkoušel jsem se prosadit v přípravných zápasech v Chrudimi, kde jsem rivalitu od začátku silně vnímal. Jestli se nepletu, je to vůbec první přestup v rámci klubů KAHL.“
Co rozhodlo o tom, že jste se rozhodl k tomuto kroku?
"Největší motivace pro mě byla zahrát si se Sváčou (Ondřej Svačinka) a s Jirkou (Jiří Břeh), známe se už strašně dlouho. Když jsem přišel do Piksly, těšil jsem se nejvíc právě na zápasy proti klukům s Klofanama. Kvůli nejrůznějším zraněním jsem ale proti nim za poslední dvě sezony nastoupil snad jen jednou. V příštích letech mi navíc budou zápasy kolidovat s výchovou hokejové mládeže na druhém konci republiky, proto jsem se nakonec rozhodl nabídku Klofanů přijmout."
Jak těžké to bylo loučení?
"Kluci z Piksle mě vzali mezi sebe, takže rozhodování nebylo lehké, obzvlášť po tom všem, co jsem s Pikslou během těch skvělých několika let zažil."
Co na to vedení vašeho předchozího celku? A nebojíte se, že upadnete v nemilost vašich bývalých spoluhráčů, či fanoušků?
"GM Pája (Pavel Sedlák) z toho moc velkou radost neměl, přece jenom jsem si v klubu vybudoval jistou pozici. Doufám, že mě nakonec pochopí, stejně jako kluci v kabině. Je mi ale jasný, že od nich nedostanu na ledě nic zadarmo."
V Piksle jste zažil chvíle radostné, i okamžiky, kdy se celku zcela nedařilo. V historii týmu už ale navždy zůstane vaše jméno zapsané pod ziskem mistrovského titulu, který jste mužstvu zajistil vítěznou brankou v poslední minutě finále. Bude tato branka a zisk titulu tím, na co budete vzpomínat nejvíc?
"Z hokejového hlediska určitě, ničeho většího se nedá v hokeji dosáhnout, obzvlášť po neúspěšné sezoně, která tomu předcházela. Stejně tak ale budu vzpomínat na skvělou partu, která táhla za jeden provaz. Třeba Pepe Dospěl se kvůli mně vzdal svého čísla, takové věci se nezapomínají."
Mezi Klofany přicházíte v sezóně, kdy celek působí jako úřadující mistr, ale rozhodně bude těžké tuto pozici obhajovat. Tým opustili někteří zkušení hráči, svou roli sehrála i zranění. Už jste měl možnost hovořit s vedením klubu, případně s trenérem o úkolech, které se od vás očekávají?
"Úkol od vedení je jasný, zlepšit ofenzívu, a pomoci týmu nahoru v tabulce. Čeká mě víc zodpovědnosti, na druhou stranu nejsem žádný nováček, abych se toho lekl. Klofani navíc v minulosti ukázali, že se umí v nejtěžších chvílích semknout."
A poslední otázka: Na co se těšíte po příchodu do nového týmu, co byste si rád splnil?
"Jak jsem říkal, těším se na hru s klukama. Doufám, že se spolu brzo sehrajeme. A taky bych rád znovu zažil ten opojný pocit a zvednul nad hlavu Biskupský pohár."
Děkuji za rozhovor a přeji, ať se vám v novém týmu daří!